Historie

Pozdně gotickou tvrz v Janovicích vybudoval  kolem roku 1520 tehdejší zástavní pán Petr ze Žerotína. Tvrz  sloužila jen ke krátkodobému pobytu a jeho zástavní majitel neměl  zájem o jeho výraznější přestavby.  K větším stavebním změnám došlo až v poslední čtvrtině 16. století, když panství získal do dědičného držení Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, dvořan a osobní přítel Rudolfa II., za 31 858 zlatých.  První stavební práce začaly již roku 1586 a stavba se začala měnit ve větší a pohodlné panské sídlo, které již mohlo sloužit k trvalému pobytu i náročnému vlastníkovi. B K prvním významným zásahům do interiéru zámku došlo asi již v průběhu rekatolizace po roce 1625, kdy musely být nesporně odstraněny všechny připomínky na evangelickou víru majitelů. Vnuk Ferdinanda, Wolfgang dokonce musel své majetky opustit, neboť se odmítl zříci svého vyznání a zemřel čtyřiatřicetiletý v polském exilu 1631 v  Lise. 

            Teprve poslední Hoffmann, Wolfgang Bedřich (1631- 1664) konvertoval ke katolictví, a tím vlastnictví  uhájil. Také   rozhodl o rozsáhlých úpravách zámku.  Po sňatku jeho dcery  Marie Alžběty Hoffmannové s hrabětem Filipem Sigmundem z Dietrichštejna se stal janovický zámek jen občasným sídlem panstva a Marie žila většinou ve Vídni.  

   Roku 1721  přešlo panství do vlastnictví hrabat Harrachů, ale zámek nadále zůstával vedlejším sídlem rodu. Navzdory tomu zahájil Ferdinand Bonaventura Harrach (1742 - 1778) zásadní přestavbu zámku. Už jeho otec Alois uzavřel roku 1740 smlouvu o díle s významným žerotínským stavitelem Gottfriedem Weisserem, který pak zahájil stavbu v letech 1763 - 1765 v pozdně barokním slohu. Výsledkem posledních prací se stalo dotvoření zámku do dnešní podoby a jeho dílem je celé jižní a část ustupujícího východního křídla ve tvaru rozevřeného L.  Roku 1764 začínají bít zámecké hodiny a 1766 je dokončena přístavba pivovaru .

            Dnešní tvář získal zámek v 19.století. V průběhu 19. a ve 20. století probíhají další vnitřní úpravy a poslední vnější pochází z roku 1901 . Zámek se rovněž stal znovu trvalým sídlem janovické linie Harrachů od Jana Kryštofa (1829 - 1838) až do posledního Františka Marii, jímž vymírá janovická linie rodu Harrachů po meči 1938. Poslední majitelkou se stala Františkova dcera Anna Marie, žena  hraběte Františka Zikmunda Rosty - Forgáche de Barkocz.