Historie zámku Janovice u Rýmařova

 

 

           Pozdně gotickou tvrz vybudoval   v Janovicích kolem roku 1520 tehdejší zástavní pán Petr ze Žerotína , bohatý vlastník rozsáhlého šumperského zboží. Z této doby se nejspíše zachovala jen část přízemí vpravo od věže. Nevelká stavba sloužila jen ke krátkodobému pobytu a jeho zástavní majitelé neměli zájem o jeho výraznější přestavby.  K  stavebním změnám došlo až v poslední čtvrtině 16. století, když panství získal do dědičného držení  Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu. K prvním významným zásahům do interiéru zámku došlo asi již v průběhu rekatolizace po roce 1625.            Teprve poslední Hoffmann Wolfgang Bedřich (1631- 1664)  rozhodl o rozsáhlých úpravách zámku. Nejprve byla vybudována 1656 - 1658 kruhová kaple v podobě tzv. rondelu.  Raně barokní přestavbu zahájil italský stavitel  Alessandro  Canneval roku 1663 .Majitel panství však zemřel následujícího roku a práce pokračovaly i potom, kdy se ujal poručnictví dvou osiřelých dcer kníže Ferdinand z Dietrichštejna (1667 - 1678). Po sňatku Marie Alžběty Hoffmannové s hrabětem Filipem Sigmundem z Dietrichštejna se stal janovický zámek jen občasným sídlem panstva .  Sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky přešlo panství roku 1721 do vlastnictví hrabat Harrachů, ale zámek nadále zůstával vedlejším sídlem rodu. Navzdory tomu zahájil Ferdinand Bonaventura Harrach (1742 - 1778) zásadní přestavbu zámku. Už jeho otec Alois uzavřel roku 1740 smlouvu o díle s významným žerotínským stavitelem Gottfriedem Weisserem, který pak zahájil stavbu v letech 1763 - 1765 v pozdně barokním slohu. Výsledkem posledních prací se stalo dotvoření zámku do dnešní podoby a jeho dílem je celé jižní a část ustupujícího východního křídla ve tvaru rozevřeného L.

         Současnou tvář získal zámek v 19.století století.  V areálu zámku se nacházela též palírna, jatka a pivovar. V průběhu 19. a ve 20. století probíhají další vnitřní úpravy a poslední vnější pochází z roku 1901. Zámek se rovněž stal znovu trvalým sídlem janovické linie Harrachů od zajímavého Jana Kryštofa (1829 - 1838) až do posledního Františka Arnošta, jímž vymírá janovická linie rodu Harrachů po meči 1938. Poslední majitelkou se stala Františkova dcera Anna Marie, žena  maďarského velvyslance, hraběte Františka Zikmunda Rosty - Forgáche de Barkocz.

Velkostatek se zámkem  byl rodině  zabaven na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a v červenci 1945 zde byl zřízen internační tábor pro německé občany. Část mobiliáře byla vyvezena do Maďarska, něco bylo umístěno na zámku, některé předměty se dostaly do správy jiných památkových objektů, zbytek byl rozkraden či zničen. Část zámku využívalo jako sklad místní JZD. Dne 7. 5. 1954 zde vznikl Státní archiv Janovice a zámek převzala krajská správa Ministerstva vnitra v Olomouci. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci.  Zámek spravovalo  Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra ČR, které část objektu pronajalo Městu Rýmařov, od roku 2011 oživovalo areál zámku Městské muzeum Rýmařov kulturními akcemi v letní sezóně. V roce 2019 přešel zámek pod správu Národního památkového ústavu.